AKTUALNÍ v mém světě


 4.1.20  
PROZŘENÍ OD KŮROVCE ! 
neboli MONOKULTURY NEMŮŽOU PŘEŽÍT...  

...bylo nádherné novoroční dopoledne, vyrazila jsem do lesa kus za vesnici...teda, do toho, co z něj zbylo. Les tam býval ještě nedávno. Teď na velkých plochách jen paseka, a ještě hodně rozbitá od nedávné těžby. Ten pohled spolu se vzpomínkami na bývalý les mě bolely každým krokem.
Podél cesty ještě před pár dny byly vysoké zdi z kmenů, pánů toho lesa. Dnes už jen snad půl metru vysoká vrstva spadané, sloupané kůry a na každé z nich překrásné kresbičky, kůrovcovi chodbičky...bylo by to jako umělecké dílo, kdyby to nebylo vlastně tak zoufalé!

Prohlížím si ta kůrová umělecká plátna a v duchu se kochám, ale  víc se zlobím i pláču naráz, nad lesáky, nad tím, potvorou, kůrovcem...a najednou mi projela hlavou myšlenka: Monokultury nemůžou přežít! Zazněla mi jako memento. Monokultury totiž nemůžou přežít, protože jsou složené ze stejných jedinců se stejnými schopnostmi, vlastnostmi, z jedinců bez zjevných talentů a odlišností.
Stačí je chvíli pozorovat a snadno najdeme jejich slabost...nedokážou se ve své stejnosti bránit napadení. Mají všichni stejné nefunkční nástroje... a pak, stačí jeden malý nepatrný hladový brouk a všichni zdánliví velikáni padnou! Jako vojáci na frontě. Není tam totiž nikdo, kdo by je podržel, zachránil, nikdo s jiným darem, s jinou vhodnou schopností, která by brouka odradila a les zachránila. Všichni jsou stejní, uniformní, monokulturní, zranitelní a tedy snadno zničitelní....a proto musí padnout.

A hned mi začal problikávat velký hlučný alarm v mé hlavě, vždyť celá naše moderní, vyspělá a kdovíjakáještě společnost spěchá, tíhne a řítí se k uniformitě, k unisexu, nejlépe i ke zrušení genderové rozdílnosti, k biorobotické stejnosti, ať už v oblékání, myšlení nebo vybavení kabelky stejnou nepotřebnou kosmetikou, gelovými nehty, černými legínami a smart-čímkoli,  a přitom duchaprázdným výrazem ve vystajlované půvabné tvářičce!!
Monokultura nemůže přežít!! - znělo mi stále hlučněji hlavou jakoby to křičely ty zbylé pahýly stromů, které ještě kdovíjak unikly malému nenápadnému neviditelnému nepříteli.

Probuďte se! Nechte znovu každý z vás ožít svůj Dar, každý svoji jinakost, nenechte si vzít tu rozmanitost a svoji divokost!! 
Jinak jste jejich. Poddajní, stejní, bez názoru, závislí.
A ONI mají, zdá se (za ONI si dosaďme každý dle své fantazie a informovanosti od brouka stromožrouta až po mozkožrouty moderní doby sociální sítě či jiné matrixové agenty v černých brýlích a oblecích...), stále hlad a stále hledají nová útočiště, a nalézají. Neviditelně, nepostřehnutelně pod kůrou a pod kůži nám lezou, neb stačí zdá se opravdu málo modernímu člověku, pánu tvorstva, aby se ztratil ve fake-bookovém světě možností, nabídek, zábavy a "přátel"...

Tento les mě však naučil, zvědomil krutou pravdu, 
že pokud se jako jednotlivci vzdáme svých od Boha specifických Darů 
(jiné Dary a schopnosti má buk, jiné dub či bříza, 
a dokonale se vzájemně doplňují a podporují i inspirují) 
a sjednotíme se slepým směrem do úhledné monokultury, 
naše cesta povede ke "sklizni" 
a zůstane ta pustá prázdná paseka. 
A z nás jen otrhané cáry kůry s kresbami po zubech věčně hladového "kůrovce"...
Odlišnost je to, co nám umožní žít a uschopní nás k přežití.
Obdařme se každý probuzením do svých Darů a schopností.

   _______________________________________________

 15.8.19  
- píseň síly s názvem   V síle své  
- spontánní selfie-video z nádherného pro mě srdcového místa nad chorvatským Drvenikem,
u zříceniny hradu nad mořem - ten den bylo snad 40°C, vyběhla jsem až nahoru a začlo to ze mě zpívat...
- můj účes nutný k přežití toho horka a můj make-up byl mořský vítr a horko samo   😅


________________________________________________

 9.7.19  
THETA LÉČENÍ a nové JMÉNO do mých dní  

Jak už jsem zmínila, prošla jsem od dubna 2019 velmi intenzivní transformací, a to hlavně díky práci metodou Theta Healing.
Za posledních pár let jsem si dala velkou emočně-energetickou očistu pomocí různých technik a metod osobnostního rozvoje, hlavně principy metody RUŠ, ty mě vážně hluboce ovlivnily a v mnohém zachránily, stejně děkuji také mým skvělým přátelům kineziologům a jejich úžasné práci a pomoci!, a neméně můj letitý skvělý masér Míra, ke kterému chodím na energetické masáže, kde jsme se nejednou dostali do velké hloubky až ke spontánním regresím apod.

Stále jsem však byla odkázaná na tzv.pomoc zvenčí, což mě významně a nepříjemně limitivalo. V duchu jsem vysílala záměr, že potřebuju nástroj, kterým si vystačím a pomůžu sama...
Taky jsem za ty roky (už 14 let) mé praxe hlasové průvodkyně viděla mnoho momentů, kde se práce zastavila na bloku klienta a nešlo s tím nijak pohnout, ikdyž jsme se opravdu oba snažili.
Volala jsem vždy "nahoru" a toužila po nástroji, kterým by bylo možno hned odblokovat danou nesnáz a rozproudit zastavený tok...
Roky plynuly, já čistila sebe ze všech možných stran i úhlů, zkoumala, kam až je možno dojít vlastními silami u sebe i ve své práci, a letos v dubnu 2019 jsem dostala velký Dar. Do mého pole se dostala "žena v červeném", kterou mi v nedávném sezení předpověděla jedna vědma. Tehdy jsem vizi brala jako cosi vzdáleného a pouze symbolického, než mi pomalu došlo, že ta dáma z vize stojí přímo přede mnou coby lektorka metody Theta Healing!
Během aktivace DNA teď v dubnu, která probíhala na konci 3,5 denního intenzivního kurzu Thety, jsem ve své vizi uviděla přesně tutéž scénu, kterou mi 4 měsíce předtím popsala ona vědma a úplně jsem oněměla... Vzdálená vize nyní v přímém přenosu u mého nosu. Polilo mě horko a mráz mi běžel po zádech. A já jsem cítila, že na tohle setkání i tenhle nástroj jsem čekala celý dosavadní život.

Po několika následných a velmi intenzivních kurzech Thety, a během nich po významných odblocích, kterými jsem si prošla pod vedením milované lektorky Arramei (je češka žijící i praktikující již min.10 let v Londýně), jsem konečně pocítila, že díky odkládání energetických zátěží, pomalu ale velmi jistě začínám energeticky dorůstat a dosahovat své jméno duše, které ke mě přišlo už minimálně před dvěma lety, a od té doby se na jeho energii postupně ladím.
Cesta k integraci vrstev mého nového jména (je to pro mě spíše jakýsi nový energetický kód!) byla dlouhá a náročná, ale o to více nyní obohacující. Díky této Cestě mi opravdu došlo, že jméno duše není hračka ani klišé nebo novodobá ezo-móda, tedy ne pro mě.
Je to Cesta k sobě, ke své hlubší komplexnější podstatě.

Moje nové jméno je Akirah  ❃  /Ákiráh /
S láskou... 💗  a poděkováním Světlu


_____________________________________________________

 13.7.19  -  Blaničtí rytíři - vzbuďte se!! 

Už dlouho mám velice blízko tvorbě Tomáše Kluse. Jeho skvělé postřehy a schopnost pojmenovat a do písně vetkat ožehavá témata mě dostává k sobě.
Teď jsem objevila zřejmě zbrusu novou píseň, ve mě téma velice aktuální!
Až mi z ní šly slzy do očí, jak jede a nezastaví se....až na konci... na počátku národa Čechů...
Je čas vzbudit v sobě, KONEČNĚ, Blanické rytíře! 
Zdá se, že spí staletými spánky v srdci každého z nás! 
A vyjedou hned, jak jim v srdcích otevřeme své brány!

Toto téma o ne-komunikaci si v sobě prociťuju už dlouho dlouho, ale pan Klus tomu dal ze slov a tónů, dle mého, dokonalý kabát!!
zde odkaz na skříň, kde visí:

https://www.youtube.com/watch?v=-7Ny897Jhng
_________________________________________________

.

2 komentáře:

  1. jsem moc spokojena, Monika dává opravdu velkej důraz na správné dýchání a tím pádem můj hlas získal najednou sílu!

    OdpovědětVymazat
  2. Naučila mě rovnou rockové tony, tudíž to, co jsem si vždy přála a je vždy konkrétní a vše do podrobna vysvětlí!

    OdpovědětVymazat